Denisu Hamáčkovou, studentku oboru prevence kriminality na vyšší odborné škole v Praze, podporuje organizace ROMEA už od jejích středoškolských let. Tato mladá žena se kromě studia věnuje také kosmetice, spolupracuje s různými značkami a společnostmi. S Denisou jsme si povídali nejen o jejím studiu, ale i o zálibách a koníčcích.
Proč jsi se rozhodla právě pro tento obor?
Byla jsem přijata na uměleckou školu na obor maskér. Přijímací zkoušky na umělecké školy proběhly v lednu, zatímco na střední školy až v dubnu, takže jsem měla přijímačky hotové dříve. Maminka mě přesto přemlouvala, abych zkusila přijímačky na policejní školu v Hrdlořezích. Bohužel mě nepřijali, byla jsem pár míst pod čarou. V září jsem se pokusila o přijetí na Trivis a díky dobrému vysvědčení z deváté třídy mě vzali. Studuji tam už pátým rokem a jsem velmi spokojená.
Nebyla to velká změna?
Rozdíl byl zejména v přijímacích zkouškách. Na umělecké škole jsme malovali, zatímco na policejní školu byly fyzické testy, takže jsem musela být ve formě. Jsem ale ráda, že jsem na policejní škole. Měla jsem tam hodně zajímavých zážitků, například jsem byla i na patologickém oddělení na pitvě člověka. Jsem opravdu spokojená s tím, co jsem tam zažila.
Pitva člověka? K čemu vám to je?
Jako budoucí kriminalista musím být připravená na vše. Měli jsme štěstí na doktorku, takže to nebylo tak nepříjemné. Ukázala nám orgány, mozek a další části, což bylo pro nás všechny velmi zajímavé, ale i poučné. Připravují nás na práci v terénu, kde se holt někdy s případy úmrtí člověk potká.
Co si máme představit pod názvem oboru prevence kriminality?
Prevence kriminality znamená zabránit páchání zločinů, a proto se zaměřujeme na vytváření a zkoumání různých teorií, jak tomu předejít. Na škole jsme například zkoumali naše okolí, kde bydlíme, abychom zjistili, jestli se tam lidé cítí bezpečně a co by chtěli změnit. Zjišťovali jsme, které ulice jsou považovány za nebezpečné a jak by se to mohlo zlepšit, například více policie v oblasti nebo lepší zabezpečení v noci. Zaměřujeme se na takováto opatření.
Jaké předměty tě nejvíce baví a proč?
Nejvíc mě baví kriminalistika. Řešíme tam reálné případy v připravených místnostech, kde musíme zjistit, co se stalo, zapisovat stopy a vytvářet teorie. Naše škola často využívá skutečné případy, protože u nás učí bývalí kriminalisté a právníci, kteří nám předávají své zkušenosti. To nám umožňuje se do případů vžít a zkusit je vyřešit. I když jsem menší a nemám tolik síly, baví mě také střelecká příprava, kde rozebíráme zbraně a chodíme střílet. Dále mě baví sebeobrana.
Dokážeš se tedy efektivně ubránit napadení?
Učíme se základní sebeobraně, která je zaměřena na ochranu policistů samotných. K tomu používáme různé pomůcky jako makety, zbraně. Skrze cvičení se učíme, jak reagovat na různé útoky. Kdybych byla v úzkých, dokážu se ubránit.. Je to praktická příprava pro policejní profesi.
Jaké jsou tvé nejlepší vlastnosti a pomáhají ti ve studiu?
Mám fotografickou paměť, což znamená, že se naučím text rychle a snadno. Stačí mi hodina, abych si před školou prohlédla látku a zapamatovala si ji. Díky tomu mohu využít čas efektivněji. Také jsem fyzicky zdatná díky dlouholetému cvičení ve sportu.
Co bys ráda dělala po skončení studia?
Po ukončení vyšší odborné školy chci jít na vysokou školu, zejména mě zaujalo právo. Mám skvělého učitele, který mě do toho vtáhl, a teď vážně zvažuji, že bych si mohla vybrat právě právnickou fakultu v Plzni. To je můj další cíl. Upřímně, ale netuším, co se může za rok stát, takže zatím tomu dávám volný průběh.
Kdo nebo co bylo tvojí největší motivací ve studiu?
Rodiče mě podporují a pomáhají mi dosáhnout všeho co chci. Mám silnou podporu i od přátel a spolužáků, včetně těch starších na vyšší odborné škole. Organizace ROMEA mi také poskytuje významnou podporu, zejména v oblasti doučování a kolektivní práce.
Jak relaxuješ, když je školy mnoho?
Obvykle si lehnu na gauč a koukám na filmy, které mě baví, nebo si jen poslouchám hudbu. Také ráda trávím čas venku, například s kamarádkou v kavárně. Relaxace pro mě znamená vypnout od školy a soustředit se na jiné aktivity, což mi pomáhá nabrat novou energii. Kromě toho se také věnuji kosmetice, což je můj další koníček. Občas líčím lidi na různé akce. Nedávno jsem například v rámci MS v ledním hokeji v Praze ve funzóně kreslila lidem českou vlajku na tvář. Spolupracuji s různými firmami a osobnostmi.
Proč jsi se o stipendium ucházela a jak ti stipendium pomohlo?
Žádala jsem o stipendium kvůli finančním obtížím v rodině způsobeným nemocí mé matky. S jediným příjmem v domácnosti ze strany mého otce je pro mě stipendium zásadní, umožňuje mi studovat na soukromé škole, na kterou bych si jinak nemohla dovolit jít. Od začátku střední školy mi organizace ROMEA poskytuje podporu. Využívala jsem doučování angličtiny a teď se zaměřuji na češtinu. Díky nim mám finanční, psychickou i materiální podporu. Účastním se také každoročních setkání se studenty z celé země, kde sdílíme své zkušenosti a navzájem si pomáháme. Vědět, že mohu kdykoliv požádat o pomoc, mi dává pocit jistoty.
Co bys ráda vzkázala ostatním stipendistům ve stipendijním programu organizace ROMEA? Studium může být náročné, je ale důležité, aby se studenti nevzdávali, i když se ocitnou na dně. Ze dna se dá totiž skvěle odrazit. Dělají to hlavně pro sebe, a proto by neměli ztrácet víru. Studujte, protože to má smysl!
Máš nějaký oblíbený citát nebo motto, které tě inspiruje?
Antoine de Saint-Exupéry jednou řekl: „Správně vidíme jen srdcem. Co je důležité je očím neviditelné.“
Kde se vidíš za 10 let
Po úspěšném dokončení odborné školy plánuji pokračovat ve studiu práva. Doufám, že za 10 let budu mít svou vlastní rodinu a vybuduji si své zázemí. Chci být prostě a jednoduše šťastná a úspěšná.
Podpořit Denisu i další studenty můžete díky nové kampani organizace s názvem Chci uspět, proto studuji!