Nastupuje do druhého ročníku na gymnáziu v Přerově. Už ale teď má jasno, co chce v budoucnu dělat. Nejvíce ji baví biologie a chce se stát zubařkou. Ve škole jí to jde skvěle. Mladá, inteligentní a cílevědomá Adéla má skvěle našlápnuto.

Nastupuješ do druhého ročníku na gymnáziu. Jaký pro tebe byl první ročník a jak jsi vnímala přechod ze základní školy na střední školu?

Čekala jsem to mnohem horší, jelikož mi všichni známí tvrdili, že ten přechod na střední školu je těžký. Nakonec to tak strašné nebylo. Je pravda, že je to jiné než na základní škole. Nemohu přijít domů, hodit tašku do kouta a nic nedělat. Na gymnáziu se musím učit soustavně. Když ale člověk věnuje přípravě alespoň nějaký čas a učí se pravidelně, je to celkem dobře zvládnutelné.

Jaké předměty tě ve škole baví?

Mám ráda všechny předměty, ráda se vzdělávám, ale pokud bych měla vybrat ty nejoblíbenější, byla by to biologie a český jazyk.

Jak vycházíš se spolužáky?

Mezi spolužáky moc nezapadám. Myslím si, že moje zájmy nejsou pro ostatní příliš pochopitelné. Nerada se bavím o módě, nesleduju celebrity a zájmy holek v mojí třídě se neshodují s mými zájmy. Já se radši věnuji škole, sleduju dokumenty a celkově se spíše vzdělávám. Samozřejmě se ráda bavím, chodím ven s přáteli, ale není to mojí prioritou.

Neomezuje tě trochu ve škole to, že se moc nebavíš se spolužáky?

Trochu ano. Vidím, že spolužačky se spolu kamarádí a každý víkend se scházejí. Nicméně já se snažím věnovat škole a také každý víkend pracuji. Mám brigádu. Chci si vydělat nějaké peníze, abych mohla alespon trochu pomoct rodičům, kteří tvrdě pracují.

Možná je ještě brzo na takovou otázku, ale víš, co bys chtěla po gymnáziu dělat?

Už delší dobu mě láká stomatologie. Chtěla bych se v budoucnu stát zubařkou. Mým největším přáním je, dostat se na Lékařskou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, ale podám si samozřejmě více přihlášek i na jiné vysoké školy, které nabízí stomatologii jako obor.

Proč zrovna zubařina?

Už od malička mi naši říkali, že by bylo dobré, kdybych dělala zubařku. Mě velmi baví biologie, chemie a fyzika. Myslím si, že klasická medicína by nebyla pro mě, a tak bych se chtěla stát zubařkou. Čím víc o tom přemýšlím, tím víc mám pocit, že by to bylo pro mě nejlepší. Budu se snažit aby to vyšlo a abych jednou měla svou praxi.

Jak tě podporuje rodina a okolí?

Moji rodiče si celou dobu přejí, abych po gymnáziu šla na lékařskou fakultu. Jsou nadšení, že mám zájem o tento obor a velmi mě podporují. Neustále mě motivují a velmi jim záleží na tom, abych studovala.

Kdo pro tebe byl, nebo stále je ve studiu motivací?

Už od malička pro mě byl velkou motivací můj strýc, který jako první v rodině vystudoval vysokou školu. Vždycky mi vyprávěl, jak to na vysoké škole chodí, jak fungují přednášky a zkoušení a jak skvělý je to pocit, když člověk tu vysokou školu dodělá. Já, také díky tomu, už od malička o té vysoké škole sním.

Další motivací jsou pro mě rodiče. Oba dva mají jen výuční list a pracují v továrně. Když každý den vidím, jak chodí z práce unavení, je mi to líto a vím, že když vystuduji, tak se budu mít lépe já i oni. Je to obrovská motivace. Nechci totiž žít jen z měsíce na měsíc, chci mít nějaké finanční rezervy, chci lepší pracovní postavení a prostě chci lepší život pro sebe i svou rodinu.

Jak využíváš finance, které ti poskytuje stipendijní program organizace ROMEA?

Každý den musím do školy dojíždět vlakem. Stipendium mi pomáhá hlavně zaplatit cestovné do školy. Další nezanedbatelnou položkou je nákup učebnic, které si musím hradit sama. Na základní škole se učebnice půjčovaly, ale na střední škole musíme mít každý vlastní učebnice, což ročně stojí také pár tisíc korun.

Velmi mi pomáhají kurzy, které mi Romea platí. V matematice a angličtině nejsem tak dobrá, jak bych si přála být. Hlavně proto využívám možnosti proplacení kurzu a pomalu, ale jistě se zlepšuji.

Jsme právě na desátém setkání BARUVAS. Jak se ti tu líbí a co pro tebe BARUVAS znamená?

Na setkání BARUVAS jsem počtvrté. Tato setkání mi vždy přinesou spoustu nových zážitků. Moc se mi líbí, že se tu učíme nové věci, poznáváme svou kulturu, jazyk a historii. Lektoři jsou vždy milí, vědí  o daném tématu mnoho a předávají nám to formou, která nás baví. Dále tu poznávám nové lidi. Za tu dobu, co jezdím, jsem poznala spoustu nových přátel, se kterými jsem doteď v kontaktu. Vím, že když budu něco potřebovat, mám komu zavolat. Z Baruvas si vždy odnáším obrovskou motivaci ke studiu. Je tu vždy tolik zajímavých lidí se zajímavými příběhy. Někteří z nich už dosáhli velkých pokroků a jsou úspěšní. To mi dává velkou sílu. Když je vidím, vím, že můžu také dosáhnout svých snů.

Co ráda děláš ve volném čase?

Moc volného času nemám. Cesta ze školy je dlouhá. Někdy má vlak zpoždění, a já se dostanu domů až na večeři. Navíc mám doučování a snažím se vždy připravovat na další den ve škole. Někdy se stává, že usnu velmi brzy, protože je toho moc. O víkendech chodím na brigádu, abych měla nějaké peníze pro osobní potřebu. Jednou za čas mám volno a to se snažím odpočívat, nebo jdu s přáteli ven.

Moje poslední otázka. Kde se vidí Adéla Cinnová za 10 let?

Za deset let se vidím jako čerstvá absolventka lékařské fakulty. V té době snad už budu přemýšlet nad svou vlastní ordinací.

I vy můžete další studenty podpořit ve studiu na www.romskastipendia.cz/darujte.