Patrik Kotlár boří stereotypy i uvnitř olašské komunity. Studuje třetím rokem Střední školu managementu a práva v Brně, obor Bezpečnostní právní činnost. Během čtvrtého setkání romských studentů středních a vysokých škol programu Baruvas, tedy „rosteme“, si s ním pro pořad O Roma Vakeren povídala Rena Horvátová o studiu a plánech do budoucna.

„Od dětství jsem chtěl být policistou. Sledoval jsem kriminální seriály, to mě motivovalo. Nepřešlo mě to ani v pubertě, proto jsem si vybral tenhle obor a tuto školu. Pro romskou populaci by bylo lepší, kdyby byli i romští policisté, teď je jich málo,“ říká dvaadvacetiletý Patrik Kotlár, pro kterého bylo nejtěžší se na školu vůbec dostat:

„Byly tam psychologické a fyzické testy, které byly náročné. Běh na tři kilometry, kuželková dráha, lano a další. Ale zvládl jsem to. Na škole jsem třetím rokem a chci pokračovat na vyšší odbornou školu v Holešově.“

Mladého studenta na škole nejvíce baví práva a kriminologie:

„Matika, čeština. Když se člověk učí a chce, tak se dá všechno naučit.“

Od dětství ho v jeho snu stát se policistou podporovali především rodiče:

„Jsem jediný (z rodiny), kdo studuje. Někteří z mé širší rodiny mě podporují, jiní ne, ale ty já nevnímám, jdu si za svým cílem. Ze začátku bych chtěl pracovat u pořádkové policie a pak přestoupit na kriminální oddělení. Na protidrogové v Brně.“

Patrikovi se nejvíce líbila povinná praxe na škole. Mohl si na vlastní kůži vyzkoušet, co práce policisty v terénu obnáší:

„Praxe byly. Vojenský výcvik, pak dvoutýdenní praxe s policisty – to se mi líbilo. Projížděli jsme terén ve vyloučených lokalitách.“

Patrik Kotlár přiznává, že jeho olašský původ byl zpočátku pro jeho spolužáky problém. Nevzdal se a dnes studuje ve třetím ročníku:

„Ze začátku to bylo těžký, ale pak si uvědomili, že i já jsem se na tu školu dostal, že jsem odlišný od ostatních Romů. Hlavně měli narážky, proti Romům a tak, ale ustál jsem to.“

Podle svých slov získal Patrik během studentského setkání v Krkonoších, které pořádala organizace Romea pod hlavičkou Romského stipendijního programu, daleko větší motivaci ke studiu:

„Poznal jsem se s novými lidmi, navázal jsem nové vztahy. Mě to motivovalo jít ještě dál. Poznal jsem, že nejsem jediný Rom, ale že jsou i další romští studenti.“